Děti jsou v dnešní době hodně individualisté a můžeme za to mi, rodiče a učitelé. Děti podporujeme v tom, aby byly nejlepší, ale už jim nevysvětlíme, jak důležité je, aby mezi sebou nesoutěžily a snažily se pracovat společně. Další věc je, že děti už se moc nesetkávají ve volném čase, kdy by si mohly nekontrolovaně hrát. Při hře, se totiž spolupráce vytváří přirozeně a nenásilně.
Ve škole je důležité děti učit spolupracovat a pomoci dětem odbourat bojovnost a rivalitu mezi sebou. Je dobré si pro ně připravit aktivitu, zaměřenou na důvěru a spolupráci. Výborné jsou také projekty, na kterých musí pracovat celé skupiny a využívat svých schopností. Děti totiž musí pochopit, že každý umí něco jiného a že pokud se spojí, pak to zvládnou lépe a rychleji, než když by s tím bojoval každý sám. V tomto ohledu jsou výborné alternativní školské systémy, které jsou často v ohledu spolupráce dětí výborně zaměřeny. Děti totiž pracují společně a pomáhají si navzájem, starší děti pomáhají těm mladším, čímž si samy opakují už zvládnuté učivo a zároveň své vědomosti předávají dál. Děti se tak učí nejen spolupráci ale také péči o mladší děti. Na vše dohlíží učitel, který je v tomto případě spíše partnerem dětí.
Pokud se děti naučí spolupracovat, ocení to především v dospělosti, v době, kdy budou pracovat v týmu několika lidí, a budou muset najít společnou řeč. Není zrovna jednoduché se naučit spolupracovat až v dospělosti, kdy už má dítě zakořeněny vzorce chování z dětství.