Mnozí z nás ještě pamatují kladenské hutě s názvem Poldi SONP. Tato zkratka znamená doslova Spojené ocelárny národní podnik a ty byly v době socialismu významným producentem oceli. V kladenské „Poldovce“, jak se jí tehdy přezdívalo, se vyráběly konstrukční oceli různorodého chemického složení a mechanických vlastností, od třídy 12 – trubky, profily, plechy atd., až ke speciálním ušlechtilým materiálům žárupevným a žáruvzdorným. Poldi SONP byla vyhlášená také svou výrobou anticorra, speciálních chromoniklových slitin, které byly základem pro nerezové výrobky. Ty našly uplatnění v potravinářském, chemickém a farmaceutickém průmyslu. Mimo jiné se tu vyráběly chirurgické nástroje, kloubní náhrady pro totální endoprotézy a další pomůcky pro odvětví lékařství.
Poldina huť vznikla v roce 1889. Založil ji Karl Wittgenstein, který jistě netušil, kam až se podnik za sto let své existence vypracuje, a hlavně, jak rychle jeho sláva po sametové revoluci pohasne. Zakladatel pojmenoval kladenskou huť po své manželce Leopoldině, jejíž portrét se jako skica objevil ve znaku Poldi SONP. Mimochodem, tento znak zdobil dres kladenských hokejistů, kteří v 70. letech několikrát za sebou úspěšně obhájili mistrovský ligový titul.
