Vždycky jsem moc ráda četla knihy. A bylo mi asi úplně jedno, jaká je to kniha, hlavně že to šlo číst. Musím taky uznat, že jsem byla ve škole takový premiant, protože mě taky bavilo se učit. Takže pro mě nebyl vůbec žádný problém, když jsem potom šla na střední školu. Oba dva moji sourozenci neměli to štěstí, že jim učení šlo tak lehce, stejně jako mně. A moji dva sourozenci šli na učební obor, kde měli opravdu perfektní známky. Já na střední škola taky, což mě těšilo. Navíc jsem taky brala vzdělání jako opravdu důležité a pro mě bylo asi na prvním místě. Tedy vlastně ne asi, ale určitě, protože jsem taky chtěla jít potom na právnickou školu.
A opravdu jsem se snažila, modlila jsem se, bych se tam dostala, protože my všichni říkali, že dostat se na Právnickou fakultu je opravdu velice složité. To bych ale nebyla já, bych se na to neučila. Když jsem dokončila střední školu a měla jsem maturitní vysvědčení, které mimochodem bylo opravdu perfektní, tak jsem místo prázdnin si objednala měsíční přípravný kurz na to, abych se dostala na vysokou právnickou fakultu. A musím uznat, že i ta přípravka na vysokou školu mi šla opravdu skvěle. A byla jsem skoro tam taky premiant. A kdy jsem potom se dostala na právnickou školu, byla jsem v sedmém nebi.
Samozřejmě, že jsem vysokou školu udělala a musím taky uznat, že jsem dopadla perfektně. A byla jsem čtvrtá nejlepší ze třídy, což mě velice těšilo a rodiče na mě byli pyšní, stejně tak jako moji sourozenci. Moje sestra si navíc taky dodělala ještě nástavbu, kam chodila dva roky na podnikání, aby měla maturitu. To mě taky opravdu hodně těšilo, takže naše radost byla dvojnásobná a musím uznat, že učení a vzdělávání je pro nás v rodině opravdu hodně důležité. Jsou ale taky lidé, kterým nejde vůbec o vzdělání, ale chtějí si udělat rychle jenom výuční obor, aby něco měli, aby měli alespoň učební obor.