Vzdělání pro mě vždycky bylo velmi důležité. Nedokázala jsem si představit, že bych měla třeba jenom základní školu anebo nějaký jenom výuční obor. Jenomže jak už to, tak bývá, člověk myslí a příroda mění. A bohužel jak jsem nastoupila na střední ekonomickou školu, tak jsem se asi po půl roce zamilovala do jednoho kluka. A ten kluk nechodil na naši školu. Ten kluk chodil do školy do vedlejšího města. Ale byl nově přistěhovaný v našem městě. A je jasné, že všechny holky po něm šílely. Navíc ten kluk byl úplně nový, takže každá holka ho chtěla. A musím říct, že jsem byla opravdu polichocena, když ten kluk si vybral za partnerku mě. Byla jsem v sedmém nebi a nosila jsem se jako princezna. Jenomže jak už to, tak bývá, tak láska taky něco překazí.
A mě láska překazila právě studium a vzdělání. Samozřejmě, že jsem dávala vždycky přednost mému příteli před školou. A tak to dopadlo tak, že jsem neudělala ani druhý ročník střední školy a musela jsem odejít. Vůbec mi učení nešlo, a navíc jsem měla tolik zameškaných hodin, že až to bylo neúnosné. Moje rodiče úplně zuřili. Hlavně maminka byla nešťastná.
Maminka chtěla, abych později měla také vysokou školu. Protože moje maminka má vzdělání krásné. A sama má vysokou školu. Můj otec má zase dvě maturity. A oba byli velmi pyšný na to, když já jsem chtěla jít v jejích šlépějích. Bohužel mám jenom výuční list kuchař-číšník. Ale nyní přemýšlím, že bych se doplnila vzdělání a udělala jsi takhle zpětně dálkově. V dnešní době je to totiž hodně lehké. Stačí si online najít nějakou školu, kterou chcete studovat a můžete si doplnit vzdělání online a dálkově. Myslím si, že tento typ studia je vhodný pro všechny, ale hlavně pro pracující nebo maminky na mateřské dovolené. A jak jste na tom vy a vzdělání? Berete ho vážně nebo jste se těšili ihned po škole do zaměstnání?